Albánie se stejně jako její jižní soused Řecko může chlubit azurovým mořem, plážemi s bílým pískem a moderními promenádami. Stejně jako v Chorvatsku zde najdete romantické zátoky i dechberoucí přírodu. A stejně jako Itálie, od které ji odděluje pouze Otrantský průliv, nabízí Albánie exotickou kuchyni a výbornou kávu. Navštívit zde můžete i památky ze seznamu Světového dědictví UNESCO.

Albánie jako turistická destinace

Albánie se v posledních letech stává stále více vyhledávanou turistickou destinací – a není se čemu divit. Najdete zde starobylé památky, bohatou historii, gastronomii (včetně vynikajícího vína) představující směs toho nejlepšího, co středomořské kuchyně nabízejí, průměrně 310 slunečných dní v roce, náboženskou toleranci a unikátní albánskou mentalitu, jež je charakteristická svou nevtíravou pohostinností. Kromě toho se Albánie pyšní panenskou přírodou s majestátními horami, přírodními parky, horskými jezery, skalisky, kaňony a čtyřmi sty kilometry pobřeží – Albánskou riviérou – s nádhernými dlouhými oblázkovými i písečnými plážemi a čistým mořem. Krajinu navíc dokreslují malebné vesničky s pravoslavnými kostely a dlážděnými uličkami.  

Cestování a infrastruktura

Cestovní ruch momentálně tvoří jen 6 % HDP, příjmy navíc kvůli pandemii koronaviru spadly o 40 %, nicméně to by mohla zvrátit nově vznikající infrastruktura. V rámci podpory „elitní turistiky“ albánská vláda také poskytuje zvýhodněné podmínky investorům do čtyř- a pětihvězdičkových hotelů. Rovněž spolupracuje s mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj, na implementaci projektů rozvoje turismu v zemi. Formou úvěrů a grantů má být do turistického sektoru v Albánii za pomoci těchto institucí investováno v nejbližších letech kolem 250 mil. EUR. Albánská vláda chce ale ukončit éru budování tzv. turistických vesniček na zelené louce, či spíše plážích, které jen málo přispívají k rozvoji turistického průmyslu v zemi.

Vládní program „100 vesnic“ se zaměřuje na budování turistické infrastruktury v tradičních osídleních v přitažlivých horských lokalitách. Zejména čeští turisté jsou v Albánii populární pro vyznávání horské turistiky. Někteří již dnes působí jako dobrovolníci při budování turistické infrastruktury v horských oblastech. Při podpoře rozvoje agroturistiky chce albánská vláda využít italský a řecký model podpory, zejména daňové úlevy. Rozvíjející se „elitní“ turistika i agroturistika a potenciálně také zcela nová, dosud neaktivovaná oblast zdravotní turistiky, jsou v Albánii příležitostí jak pro velké zahraniční investory, tedy i české, tak i pro menší investory a firmy podnikající v těchto oblastech sektoru zábavy a volného času.

Stává se tedy Albánie „novým Chorvatskem“? Albánie začíná být zejména v období letních měsíců a dovolenkové sezóny mimořádně oblíbenou destinací. Kromě výše vyjmenovaných lákadel k tomu přispívá i skutečnost, že zde turisté neutratí tolik peněz – Albánie totiž dokáže nabídnout skvělé podmínky pro dovolenou a oproti jiným jižním státům jde o značně levnější destinaci. Místo chorvatských KUN si tedy připravte albánské LEKy a také eura, jelikož s ohledem na poměrně dlouhou letní sezonu trvající od dubna do října většina hotelů a restaurací akceptuje obě tyto měny.

Specifika albánské kultury 

Vrátili jste se z pohádkové dovolené v Albánii a vážně nyní uvažujete nad koupí tamní nemovitosti? Dokážete si představit trávit letní měsíce, nebo třeba celý důchod v malebné Sarandě, či na albánském venkově? Skvěle! Od toho jsme tady my, odborníci s léty praxe a zkušenostmi, kterým se můžete svěřit do péče. Rádi Vám s nákupem nemovitosti poradíme a vše potřebné zajistíme k Vaší spokojenosti. Než se do toho ale pustíme, pojďme si říci pár nezbytností, které je dobré vědět před uskutečněním takového kroku. Pokud se totiž nepoohlížíte po domě či bytu jakožto investiční příležitosti, ale opravdu byste v Albánii rádi žili, jsou zde určitá specifika, která je třeba neopomenout.  

První bod je poměrně samozřejmý, ale přesto, zmiňme jej: dlouhodobý život v Albánii je úplně jiný než krátká letní dovolená v této nádherné zemi. To je způsobeno zejména rozdílnou kulturou, mentalitou a zvyklostmi, o kterých zajisté nelze říci, že by byly lepší ani horší než ty naše, jsou jen diametrálně odlišné. A přestože Vám tato specifika během krátkých albánských prázdnin mohou na první pohled učarovat, je dosti možné, že je při dlouhodobějším pobytu shledáte nesnesitelnými. 

Kultura a mentalita

Jedním z takových bodů je albánská bezstarostnost, všudypřítomná i v dalších balkánských zemích. Albánci neznají stres, mají na všechno dostatek času a dělají si věci po svém. Dochvilnost jim příliš neříká a většinou se na schůzky dostavují pozdě, což je ovšem všemi akceptováno a bráno jako samozřejmé.  

Albánie je zemí převážně muslimskou, reálně to však příliš nezaznamenáte, neboť je zde zachovávána náboženská neutralita a Albánci svou víru navenek nijak znatelně neprojevují.  

Jídlo a kultura stolování je pro Albánce skutečně zásadní. Nejdůležitějším chodem dne je snídaně, na porcích nešetří a rádi si dopřejí. Jedí v klidu, s rodinou a přáteli, McDonald’s a podobné fastfoodové řetězce v Albánii najdete jen opravdu výjimečně. Zajímavostí také je, že se v Albánii nachází nejvíce restaurací, barů a kaváren v Evropě na metr čtvereční. I noční život je v Albánii velmi bohatý, místní obyvatelé se skutečně umí bavit.  

Pravidla silničního provozu v Albánii nebývají příliš dodržovaná, respektive přednost v jízdě je dávána dle aktuální nálady řidičů. Pojištění automobilu je tedy nezbytná povinnost. V souvislosti se silniční dopravou stojí za zmínku ještě jedna skutečnost: nejoblíbenějšími vozy Albánců jsou automobily značky Mercedes, což má svůj historický důvod. V době, kdy byla Albánie velice chudou zemí a disponovala pouze nekvalitními pohonnými hmotami byly v podstatě jedinými motory, které dokázaly jezdit na tamní naftu, pouze motory Mercedesu. V albánské kultuře je tato tradice zakořeněna dodnes a Albánci mají ke značně stále velmi pozitivní vztah. 

Jazyková bariéra?

Ačkoliv angličtina stále ještě není v Albánii příliš rozšířená, tamní obyvatelé jsou velmi přátelští a komunikativní. Turisté jsou zde vždy vítáni s otevřenou náručí. Při nákupu nemovitosti s využitím našich služeb se žádné jazykové bariéry samozřejmě obávat nemusíte, k dispozici Vám budou naši odborníci, kteří plynně hovoří česky, anglicky i albánsky. V Albánii taktéž žije velká komunita Němců a Rakušanů a druhým nejrozšířenějším jazykem je italština. Každopádně Albánci zajisté ocení jakoukoliv snahu cizinců naučit se albánsky, i kdyby šlo jen o pár frází. Začněte těmito: mirëdita – dobrý den, faleminderit – děkuji Vám. 

A ještě jedno upozornění: Ano je ne, ne je ano. Matoucí? Hned vysvětlíme – podobně jako je tomu v Bulharsku, i Albánci přikyvují, pokud s něčím nesouhlasí, a naopak pokud se jim něco zamlouvá, vrtí hlavou ze strany na stranu. Z počátku se to může zdát komplikované a při tréninku pravděpodobně nastane pár vtipných situací, ale rychle si zvyknete. Podobně zapeklitý se může zdát i vokální projev souhlasu: albánské „po“ znamená české „jo“, nicméně albánsky „jo“ znamená česky „ne“.  

Albánie jako místo pro život

Ačkoliv je Albánie nádhernou zemí, která má jistě co nabídnout, stále se ze strany cizinců nejedná o nejvyhledávanější destinaci pro život. Přestože tedy není „hotspotem“ tzv. expatů, tedy cizinců dočasně pracujících v jiné než jejich rodné zemi, mnoho zahraničních podniků sem migruje. To pomáhá ke vzniku nových pracovních příležitostí, zejména v oblastech energetiky, textilního průmyslu a dopravní infrastruktury. Jak jsme již zmiňovali, cestovní ruch také v poslední době expanduje a pomalu se stává jedním ze základních zdrojů albánského rozpočtu. I přesto však prozatím hlavní složkou tamního HDP zůstává zemědělství, které zaměstnává téměř polovinu všech obyvatel.  

Ubytování je v Albánii v porovnání se zbytkem Evropy opravdu levné. Mnoho expatů investuje do nemovitostí, jejichž ceny jsou aktuálně velmi přijatelné. Vzhledem k nízkým cenám nemovitostí, potravin a domácích potřeb představuje nejdražší položku pro přistěhovalce mezinárodní vzdělávání (ve státních školách je výuka vedena v albánštině) a soukromá zdravotní péče.  

K turistům bývají albánští obyvatelé i úřady velmi vstřícní. Pokud se stane, že Vás zastaví policejní hlídka, je to nejspíše proto, že jsou zvědaví a chtějí si popovídat a zjistit, co se Vám na Albánii líbí nejvíce. Místní Vás ve vesnicích mohou zvát na silnou kávu nebo domácí jogurt a v restauracích Vás zase může příjemně překvapit velmi milá obsluha či množství pozorností, za něž neplatíte.  

Legislativní podmínky vstupu

Na stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky je ohledně legislativních podmínek vstupu českých občanů na území Albánie zmíněno následující:  

• Maximální doba bezvízového pobytu v Albánii pro občany ČR (resp. držitele cestovních, diplomatických a služebních pasů ČR nebo občanských průkazů ČR) je 90 dní během 180denního období. Toto období se začíná počítat od prvního dne prvního vstupu na území Albánie.
• V Albánii není zavedena povinnost registrace pobytu cizinců. V případě pobytu nad 90 dnů musí český občan podat žádost o dlouhodobé vízum minimálně 30 dní před koncem bezvízového pobytu. Žádost se podává elektronicky na portálu https://e-visa.al, kde jsou k nalezení i veškeré aktuální informace v angličtině.
• Občané ČR nejsou povinni uhradit při vstupu do Albánie žádný vstupní poplatek.
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou vždy ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Ačkoliv se to může jevit zpočátku komplikovaně a poněkud striktně, velmi podobné podmínky pro pobyt cizinců platí například (také pro české občany) i na Slovensku. Ani s ohledem na Albánii, ačkoliv se zatím nejedná o členský stát EU, tedy nejde o nic výjimečného. V případě, že cizinec na území Albánie vlastní nemovitost po dobu alespoň šesti měsíců, má navíc možnost získat albánský cestovní pas.